Jednání skupiny pro Karpatskou úmluvu

(Zlín, 26. 6. 2007)

V úterý 26. 6. 2007 se v prostorách Zlínského kraje uskutečnilo v pořadí již třetí jednání skupiny pro Karpatskou úmluvu. Jednání zahájil Ing. Tomáš Kažmierski z Regionálního environmentálního centra Česká republika. Po jeho úvodních slovech představila Mgr. Jana Brožová, kontaktní osoba pro Karpatskou úmluvu v ČR z Ministerstva životního prostředí, novinky v úmluvě a shrnula závěry z prvního zasedání Konference smluvních stran úmluvy, které se konalo 11.- 13. prosince 2006 v Kyjevě a přijalo řadu závazných rozhodnutí pro smluvní strany úmluvy.
Ing. Kažmierski ve své prezentaci shrnul výhody Karpatské úmluvy pro daný region a kromě jiného se také zmínil o regionálních značkách, které garantují j původ, originalitu a vazbu na konkrétní území, a zároveň slouží ke zviditelnění místní produkce. Pro tento region jsou to především „Vyrobeno v Beskydech“ a „Tradice Bílých Karpat“. Vyzdvihl, že ve většině případů nekončí spolupráce pouze tím, že se vytváří regionální značky, ale že regiony mají chuť vytvářet nové projekty, zapojovat se do nových aktivit apod.
Mgr. Barbora Šafářová z Ústavu pro ekopolitku ve své prezentaci shrnula předmět činnosti této skupinky především s cílem definovat „karpatské dědictví“ pro účely této úmluvy. Dále bude důležité odpovědět na otázku, jaké dědictví je nejohroženější v regionu a v neposlední řadě, jaké jsou priority v ochraně kulturního dědictví a jak zlepšit stav a především, kdo by měl být tou odpovědnou osobou. Jednání se rozdělilo na dvě skupiny, které paralelně pracovaly na zodpovězení všech otázek.
Po skončení dopoledního bloku se diskuse zaměřila na definování „kritérií pro vytvoření seznamu dědictví“. Tuto část moderoval Vladimír Šácha ze Vzdělávacího informačního centra Bílé Karpaty. Každý z účastníků měl za úkol vyjmenovat 2 příklady kulturního dědictví. Jednu pozitivní a jednu negativní zkušenost. Jednalo se o velice interaktivní diskusi při které zaznívaly spíše pozitivní než negativní zkušenosti s ochranou kulturního dědictví.
Poslední část jednání byla věnována nástinu struktury, jak vybírat kulturní a přírodní karpatské dědictví a jaká kritéria zvolit. Diskuse se nakonec ukázala jako velice kreativní. Na druhou stranu bylo tolik nápadů, které by se daly využít jako kritéria pro výběr těch nejlepších „dědictví“, že bylo rozhodnuto, že tento návrh bude dále zpracován organizátory a výsledky tohoto semináře budou předloženy sekretariátu Úmluvy, aby mohly být využity pro jednání pod hlavičkou Karpatské úmluvy pro všechny státy.
Řada přítomných v diskusích vyzdvihovala roli tradičních odrůd plodin. Z tohoto důvodu Mgr. Brožová přislíbila, že se na příští schůzku, která je plánována na listopad 2007 do prostor Slováckého muzea v Uherském Hradišti (na základě milého pozváni PhDr. Ivo Frolce, ředitele muzea) pozve koordinátora Národního programu pro konzervaci genetických zdrojů rostlin, živočichů a mikroorganismů na Ministerstvu zemědělství, Ing. Karla Jana Štolce, CSc.

materiály ke stažení: